Jak je vůbec možné, že blogeři zvládají vést stránky, kam pravidelně přispívají? A k tomu stíhat všechny ty sociální sítě. Učit se, chodit do práce. Správně dýchat, hodně pít. Tu ublognout. Vařit. Sportovat. Číst. Navštěvovat kulturu. Dostala jsem se až do fáze, kdy jsem přemýšlela, jestli je to vůbec fyzicky možné:D že bych třeba po ránu běžela v parku, při tom snídala, pro jistotu i svačila a druhou rukou si tweetla, jak jsem na to vyzrála.
Jak bude můj blog vypadat za dva roky? Jsem ráda, že existují magoři a že jich je zrovna tolik kolem mě:D o tom bych mohla psát každý den. Třeba včerejší noční pokoncertní rozhovor s Joe Karafiátem by zabral pár stran. Ale nechci být moc sprostá:D
Uvažuji nad tím, jak psát o sobě a nepůsobit egoisticky. Nechci sklouznout k článkům typu - včera jsem byla tam a koupila jsem si to a měla jsem k jídlu neskutečně dobrý jídlo - ještě ho vyblejsknout a sláva! Ne, že by to samozřejmě nebylo nesmírně zajímavé, ale... Úplně nejhorší zpráva pro všechny, pro které svítala naděje, že můj blog bude přeci jen nejlepší na světě, je, že mám dnes v plánu napsat přesně zmíněné nedůležité věci:D
"Mluvit nesmysly - to je jediné privilegium člověka, které jej odlišuje od ostatních živočichů." (Dostojevskij: Zločin a trest, 1866).
Tak nad tím jsem taky pěkně dlouho přemýšlela a stále i přemýšlím, když vidím, že některé slečny přispívají každý den! :D
OdpovědětVymazatAsi je to hold otázka priorit, mají blogování místo sportu, kroužku,.. ale jak stíhají všechno ostatní, to bych taky ráda věděla!
musíme tomu dát asi nějakou pravidelnost:))
OdpovědětVymazat