...

Prošla jedna mladá dívka.
Takovým zapadlým, černým městem.
Několik domků a ulic. Tichá říčka. A tichá noc.
Tu proběhla kočka, tu zaslechla šramot z oken přímo u jejích nohou.
Vnímala jej, ale jako kdyby nechtěla nic vpouštět do nepohodlnější hloubi.
Možná, že ignoraci předstírala sama pro sebe tak důkladně, že i kdyby chtěla
věnovat pozornost čemukoliv, již by to nešlo.
Noční chlad byl cítit ve vzduchu, ale větřík skoro nebyl znatelný.
Nevěděla kým je, ani kam jde. I to nejspíš ztratila cestou.
Něco hledala, nevěděla co. Nevěděla ani to, že hledá.
Už jen šla.
Jak kdyby ji to samotná cesta naučila.
Jak kdyby cesta bylo jediné, co umí.
Samovolnou, přirozenou, jedinou věcí.
Líbilo se jí tak, jak teď je.
Líbilo se jí tak, jak teď není.

Odlétání ptáků

Udály, udály se věci,
pták šel na let se dát.
Teď umlčet bolestný pocit,
chce nejhůře tě sát.

Prázdná, tak prázdná je klec,
prázdné je všechno v ní!
Nic nikde, žádná už věc,
víc ji nevyprázdní.

Probuzení včera pozdní bylo,
v ptáčka duše se proměnila.
Jít za ním, to jediné snad zbylo.
Ty ses bohužel nezměnila.

...

Tato báseň je věnována všem, kteří chápou a především těm, kterých se to týká.

Jak připravit kávu jako posvátný okamžik dne

Káva chce být vychutnávána jako výjimečný nápoj. Ráno... ve spěchu dát šálek... barbarství. Užít si to celé jako rituál. Jako okamžik, který patří jen vám. Včetně přípravy. A jak začíná každé vaření? Vaření začíná nákupem!:))

• nekupujte příšerné kávy v supermarketech (rozpustné, za hříšné peníze, které viděly kávu z vlaku)
• kupujte ve specializovaných obchodech (např. Čaj a káva - zde značka Oxalis), bio kávu v eshopech nebo snad ještě lépe ve vaší oblíbené pražírně/kavárně/čajovně (já nakupuji v krámku oblíbené čajovny Nebe peklo ráj na Spartě). Dávat pozor, aby zde nepůsobili komerční dodavatelé typu Puro, Alfredo (tu jsem měla třeba teď na Ještědu a jak jsem říkala, fujfuj :-/), Segafredo, Musetti, Bristot, Lavazza (tyto informace jsem získala na cuketce)
• kašlete na zbytečné kávovary (o čemž se zmiňují i v Pekle na talíři http://www.stream.cz/peklonataliri/807516-peklo-na-taliri-domaci-priprava-kavy)

Aby káva byla co nejlepší, chce to dodržovat pár zásad:

• káva by měla být upražená max. dva týdny před podáváním a namletá těsně před (v kavárně jsem se učila zasazovat páku v kávovaru do 5 vteřin po namletí!)
• uchovávat v uzavřené nádobě a NE v lednici (více vydrží zrnka, ne namletá)
• v žádném případě nepodávejte kávu jako turka, káva v průběhu "stání" mění chuť (do svých 20 let jsem si myslela, že nemám ráda kávu, ale ve skutečnosti nemám ráda levného stydnoucího turka:D)

Nejlepší věci, které můžete při přípravě kávy udělat, je:

• umlít kávu ručním mlýnkem
• uvařit vodu (důležité je nechat přejít varem, ne, že to nedohřejete), nechte ji 4 minuty odstát na 93 stupňů
• metod na přípravu kávy je více, viz. video v pekle na talíři. Nám se nejvíce líbí metoda French press. French ale zatím nemáme, tak kávu zalijeme vodou o 93 stupních, necháme zase 4 minuty stát a přecedíme přes klasické sítko... :D

Beatlemania

Přibyla mi do sbírky další LP. Tentokrát páté řadové album od The Bealtes. Až budu velká, budu mít všechny:) 

Help!

Fešandy.

Fulghum

Setkání s R. Fulghumem a jeho autogram, pro který jsem vybrala jeho první knihu Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce, ve mně zanechaly dobrácký, hřejivý až pohádkový dojem. Právě vydal knihu novou - o cestě do Argentiny Vzpomínky na jedno dobrodružství.
Při oné příležitosti jsem si nechala podepsat i oblíbenou záložku s Audrey.

Svítání naděje

Přemýšlela jsem o svém blogu. Mám s ním velké plány. Mám vždycky velké plány... Jsem velkoplánovač. A to je moje největší slabina. Snílci to v životě mají sice strašně snadné, ale bohužel zůstávají po celý život nepochopeni... i sami sebou?
Jak je vůbec možné, že blogeři zvládají vést stránky, kam pravidelně přispívají? A k tomu stíhat všechny ty sociální sítě. Učit se, chodit do práce. Správně dýchat, hodně pít. Tu ublognout. Vařit. Sportovat. Číst. Navštěvovat kulturu. Dostala jsem se až do fáze, kdy jsem přemýšlela, jestli je to vůbec fyzicky možné:D že bych třeba po ránu běžela v parku, při tom snídala, pro jistotu i svačila a druhou rukou si tweetla, jak jsem na to vyzrála.

Jak bude můj blog vypadat za dva roky? Jsem ráda, že existují magoři a že jich je zrovna tolik kolem mě:D o tom bych mohla psát každý den. Třeba včerejší noční pokoncertní rozhovor s Joe Karafiátem by zabral pár stran. Ale nechci být moc sprostá:D
Uvažuji nad tím, jak psát o sobě a nepůsobit egoisticky. Nechci sklouznout k článkům typu - včera jsem byla tam a koupila jsem si to a měla jsem k jídlu neskutečně dobrý jídlo - ještě ho vyblejsknout a sláva! Ne, že by to samozřejmě nebylo nesmírně zajímavé, ale... Úplně nejhorší zpráva pro všechny, pro které svítala naděje, že můj blog bude přeci jen nejlepší na světě, je, že mám dnes v plánu napsat přesně zmíněné nedůležité věci:D

"Mluvit nesmysly - to je jediné privilegium člověka, které jej odlišuje od ostatních živočichů." (Dostojevskij: Zločin a trest, 1866).

Potrhlovstvo

Říkala jsem si, že by bylo dobré, si někam sepsat všechny vtipné zážitky, které se člověku jednou za čas vybaví. Znáte to, nemůžete usnout a teď si vzpomenete a začnete se smát. Ono až jednou bude mít člověk špatnou náladu a přečte si to, tak se mu může udělat líp. Zkuste to taky:) zaveďte si třeba zvláštní sešit.

Je tu ale malý problém a to je moje antivyprávěcí schopnost. Trošku to u mě vázne a nevím, jestli umím věci podat vtipně tak, jak je vnímám vtipně já. Natož ještě vtipněji! To je pro mě takřka nemožné. Má to být vtipná sekce a je to zatím spíš k pláči. Ale občas se cenní i snaha, takže bych to jako úvod k této rubrice uzavřela a teď už mi jen držte palce. To jsem ještě neřekla nic o mé špatné paměti... prostě mi jen držte palce!:D

Sóley

Islandská hudebnice Sóley Stefánsdóttir. 

„Neřídím se žádnou formou psaní písniček popřípadě textů, snažím se ale přemýšlet stejně tak, jako kdybych snila. Mám ráda sny, protože nedávají žádný smysl. Píši o snech, o chechtajících se domech a bojechtivých stromech. Nic z toho nedává v reálném světě smysl, a proto si každý musí vytvořit svůj vlastní svět, ve kterém to smysl dává.“ (zdroj a vice info)

Anna Netrebko

Jedna z nejvýznamnějších operních zpěvaček současné mladší generace, Ruska Anna Netrebko.

Scrapbooking

Při svém prvním SWAPU (k nahlédnutí zde) jsem obdržela tuto krásnou věcičku. 

Nevím, jestli se tomu dá říkat scrapbook, ale když máte doma takovýto krásný blok, donutí vás dělat podobné věci:

Výlet na Ještěd

Naše pravidelné vláčkování po Čechách

Malá fotografická reportáž z výletu na Ještěd

A jede se!

Z Prahy jsme v Liberci byly za 2 a půl hodiny.

Tramvají k Ještědu.

Poslední sníh v ČR

Můžete si vybrat z několika lanovek.

Tak tady je

Nechápu, jak z toho může někdo skočit

Někteří blázni šli pěšky. My až jindy.

1012 m. n. m... Strašně mi vadí výšky. Ale tady jsem si zvykla. Moc se mi tam líbilo.

Navštívily jsme restauraci hotelu Ještěd

Káva moc dobrá nebyla:-) polévka ani taky ne:-D

Ale hlavní chod nám chutnal.

Vepřové karé s fenyklovým zelím a pečenou bramborovou kaší

Kuřecí se žampiony, rukolou a dýňovo-br. kaší

Usínání s hypnogenem

Tato báseň je věnována mé dobrosrdečné kamarádce, s ne moc pěkným jménem, Brunimile.

A ležíš, hledíš, radíš,
rady sám si nevíš,
bdíš.
S pocity bezduchého šílenství.

Dobré činy hledáš,
síly na to nemáš,
usínáš.
S pocity tmavočerné tmy.

A ležíš, kreslíš, záříš,
krajíc chleba krájíš,
spíš.

Bez pocitů.

Svět knihy 2013

Nezapomeňte navštívit festival Svět knihy 2013:) Na programu budou například autogramiády Vaculíka, Fulghuma, Topola... a spoustu dalšího! http://sk2013.svetknihy.cz/

2. SWAP s Majdenkou z Prahy

Pár týdnů po první výměně následoval SWAP druhý. Spáchaly jsme ho s Magdou 2.5. a celé to bylo ozvláštněno tím, že jsme si to předaly osobně. Poznala jsem tak moc milou slečnu, se kterou bychom si měly asi vždy co říct:-) A třeba i ještě řekneme:-)) Hned jsem dostala tip na výstavu, o které, když ji stihnu navštívit, napíšu malý report. Ale teď k věci. 

Co vám budu povídat, držela jsem v ruce krásně polepenou krabičku a byla jsem toliko nedočkavá, že jsem si připadala jak malé děcko před Vánoci! A přesně proto se SWAPY zrodily. 

Magdička se mi svěřila, že jí potěší cokoliv malého do bytu (zvolila jsem vonný olejíček, který bude všude, ale ve skutečnosti nebude vůbec vidět), hořká čokoláda (sůl do koupele s hořkou čokoládou - Magdi, to není k jídlu!), dekorativní kosmetika (zde se podařila nesmírně zajímavá věc - obdarovala jsem Magdu na chlup stejným pudrem, který používá a zrovna ji dochází... prý jsem trefila i odstín), výraznější náhrdelníky (zvolila jsem černý), náušnice (kupované modré, handmade lodičky), kniha (vložila jsem knihu antikvariátní a pro její oblibu literatury ještě dva kouzelné knoflíčky symbolizující černý a bílý kamínek z Alchymisty). Magda také ráda vaří, tak jsem do balíčku vložila handmade bloček na oblíbené recepty. A na závěr mě inspirovala její láska k Audrey a výtvarnému umění - olejem jsem namalovala mini portrét na plátýnku nataženém coby na pohledu. 

Vlastně se to povedlo i docela barevně sladit:-)

Moment překvapení.

Cítím, že bych již neměla nic psát...

... ale rozhodla jsem se vysvětlit, proč jsem nezkonkretizovala ten teď již záhadný svatební dárek. Jde o to, že na blogu se mohou kromě mého Čtenáře vyskytovat i čumilové. Jedním z nich je jistá B... Dnes se prozradila. A ta se bude za pár měsíců vdávat... no a co když moje fantazie bude zrovna na bodu mrazu?? Nemohu, nemohu...

Cítím, že bych měla něco málo napsat...

...aby můj Čtenář došel k mým webovým fantaziím do příštího ouplňku... ale no tak, nač spěchat...:)

Měla bych stručně shrnout proběhlý víkend. Budu na něj dlouho vzpomínat.

To by mohlo jako shrnutí stačit, řekla bych.

Jsem totiž dost unavená. Takže v rychlosti: V pátek v noci jsem byla v kině, na Scary movie V., což mě spíš zklamalo, než nadchlo. Víc mě bavil můj potrefený doprovod Davča:D

nechápu lidi, že si dovolí lakovat si nehty v busu

V sobotu jsem šla na svatební oslavu. Rozhodla jsem se vyrazit pěšky a ušla tak několik kilometrů. Děsně mě to baví. Sice jsem dorazila úplně říčná, ale pípa mě osvěžila. Myslela jsem, že domů dorazím do půlnoci, ale nakonec se hodina duchů posunula na čas 4:20. A opět mě vezl pěšobus. Fakt mě to děsně baví.

Tradičně jsem toho moc nenaspala a vyrazila do galerie, ze které jsem si odnesla noviny o Plasticích. Jsou tam skvělé plakáty a mrzí mě, že jsou oboustranné, to je pak jak Sofiina volba... Anton, který mi výstavu i noviny doporučil, vymyslel dvě skvělé věci - koupí si noviny ještě jedny a koupí je i mně. :D

O Antonovi se zmíním taky v jednom z dalších stručných článků.

Chci psát jen samé stručné články.
Zatím to moc neumím, ale snažím se zaučovat např. na twitteru:))

Pak následoval oběd s budoucím tchánem, od něhož jsem dostala krásné náušnice k narozkám:) což mě moc potěšilo, stejně jako mexické tortily. Nebyly to tortily, ale zapomněla jsem název.

Pak jsem vytáhla maminku na procházku, příjemnou:-)

Kadeřnice pro Tonyho?

Tak. Dnešní ranní kadeřnice celkem splnila očekávání. A na stříhání zase až za rok:D Až mě někdo vyfotí, třeba se ukážu. Pak jsem poklidila, uvařila a jela udělat rozhovor s Tony Ducháčkem. Minulý týden jsem se scházela s Honzou Macháčkem na Letný, s nímž jsem si v alkoholovém opojení ve Vagonu rozhovor domluvila. Vlastně díky Brunimile. Žádala jsem ji o psychickou podporu a ona mě skutečně fyzicky donutila (strčila do mě) za Honzou jít.

Chtěla jsem napsat ještě pár zážitků z oblíbeného Vagonu, ale jsou to tak děsně zajímavé příběhy všedních dní, že jsou nudné.

A nastal den domluveného rozhovoru. Měla jsem ještě nějaké pobíhání*, takže jsem se na něj moc nepřipravila. Nepřipravila jsem se na něj vůbec.

* Lucka mě vytáhla jakože na nordic walking, z něhož se vyklubalo hledání kešek, z čehož se zrodilo noční chlastání (i přes všechny sliby a hory a doly!).

Bude-li existovat podezření, že mé rozhovory jsou nekvalitní, nabízí se zcela logické vysvětlení.

1. SWAP s Magdou z Brna

Zlákala mě myšlenka SWAPU, tj. poslání dárků s neznámým člověkem po příjemném dopisování.

Zadala jsem inzerát, ve kterém jsem uváděla, že bych ráda zažila swap malinko alternativnější a ozvala se mi Magda.

Zmínila se, že miluje rukodělné výrobky, čaj, kávu, veselé náušnice, svěží vůně. Vyrobila jsem ji tedy: bloček s kávou, náušnice "nebe peklo ráj", náušnice z fima (konvička a šálek), stojánek na naušnice a přidala: vůni Avril Lavigne, náušnice knoflíky, kornoutek dětství. Zvolila jsem ubrousek s vínem, jehož je také milovnice:-)

Majdě se balíček moc líbil, jen těžko to ale předčilo mou radost, protože její dárky byly naprosto skvostné: pouzdro na brýle, svíčka (obojí s ručními malůvkami), kvetoucí čaj, vanilkový lesk na rty, šampon na hennu, handmade náušnice a náhrdelník, naprosto úžasné náušničky papričky, meruňkový džem, knoflíčky, mejdlíčko, žvejky, skládací váza, kuchařka... no toho je!! Ale to, co mi udělalo úplně největší radost, byl blok Coffee saves my life. Přesně tyhle bločky jsou moje. Magda to přesně vystihla. Už mám připraveno pár věcí, které si do něj dám. Původně se jedná o diář, ale asi si z toho udělám maličký scrapbook:)

 Ode mě:

 Od Magdy:

Magda má ráda kávu, proč ji nevyrobit takovýto blok:)

Má ráda ručně vyrobené naušničky, má je mít!:))

Takhle krásně mi to Magda připravila:)))

Procházka košilatá

Tato kostkovaná košile má svůj příběh. Vlastně všechny mé kostkované košile mají svůj příběh. Tato vypadá možná jako právě koupená... 

... ale ve skutečnosti na mě čekala přes 10 let na půdě. Nefalšovaná dětská košile. 

Ať žije retro!:D

Návštěva divadla

Divadlo bez zábradlí

Divadlo bylo založeno v roce 1990 a pyšní se herci jako je K. Heřmánek, V. Freimanová, I. Chýlková, V. Vydra, Z. Žák, J. Carda... http://www.bezzabradli.cz/herci

Zde je také jedna známá herečka.

Měla jsem to štěstí vidět tři komedie, a to: Tři muži na špatné adrese, Maraton a Sunny Boys. Naprosto bezkonkurenční zážitek byl z komedie první.

Luigi Lunari: TŘI MUŽI NA ŠPATNÉ ADRESE

Hrají: Karel Heřmánek, Bohumil Klepl, Zdeněk Žák, Jana Šulcová, Johanna Tesařová
Režie: Boris Ščedrin, Překlad: Hana Tomková

Jsou zde tři dospělé osoby mužského pohlaví a všechny tři si spletou adresu. Je to normální? V této vynikající italské komedii není normální skoro nic. Ale téměř vše se dá vysvětlit!

Neil Simon: SUNNY BOYS

Hrají: Karel Heřmánek, Zdeněk Žák, Martin Kubačák
Režie: Boris Ščedrin, Překlad: Ivo T. Havlů

Comeback legendární dvojice komiků "Sunny Boys" na prkna, která znamenají svět. Humorná a zároveň lidská komedie o přátelství a zašlé slávě dvou bývalých přátel a hereckých kolegů. Nejlepší hra jednoho z nejúspěšnějších a nejhranějších amerických dramatiků.

Cheesecake

Jídlo miluju, vaření je mým koníčkem, ráda se inspiruji na webech, proč tedy nepřidat pár zkušeností svých. Celkově zde budou ukázky pokrmů, které jsem vařila převážně na koleji, což je neskutečná zábava:D 

_________________________________________________________________

Tento dort mi doporučila známá blogerka Brunimila, pečící dáma na úrovni.

Hlavní recept vygůglíte hned jako druhý odkaz http://www.apetitonline.cz/recepty/3413-zakladni-cheesecake. Našla jsem na webu další rady z diskuzí a zde je výsledný recept:

Ingredience

375 g ricotty (já jsem použila 300g ricotty a 80g gervais)

375 g smetanového sýra (Philadelphia, Buko apod.)

230 g krupicového cukru (co nejjemnějšího)

3 vejce

1 lžíce jemně strouhané citronové kůry (použila jsem citronovou šťávu)

1 lžička vanilkového extraktu (použila jsem vanilkový lusk)

Na korpus:

125 g máslových sušenek (například BeBe Opavia)

55 g mletých mandlí (prodává např. Diana - Svět oříšků)

45 g másla, rozpuštěného + trocha na vymazání formy

Troubu předehřejte na 140 °C.

Připravte korpus: sušenky vložte do robotu a rozsekejte je na drobečky. Já robot nemám, dala jsem sušenky do igeliťáku a válečkem do nich mlátila až to lítalo.

Přidejte mleté mandle a máslo zpracujte, aby se vše spojilo. Vymažte dortovou formu o průměru 22 cm a dno vyložte pečicím papírem (zejména, pokud nemáte otvírací formu). Do formy natlačte (třeba sklenkou, co nejvíce) stejnoměrně silnou vrstvu sušenkovo-mandlové směsi a dejte chladit.

Já dala korpus nejdříve na 180 stupňů na deset min. do trouby ještě před chlazením (není to nutné, ale korpus je pak lepší), pak šup chlazení. A mezitím to nejhlavnější:

V robotu dohladka zpracujte ricottu a smetanový sýr. Přidejte cukr (co nejjemnější), vejce, citronovou kůru a vanilkový extrakt. Prošlehejte a směs naneste na připravený korpus. Pečte jednu hodinu a deset minut tak, aby byla náplň po okrajích zlatá a uprostřed se ještě lehce chvěla.

Pak troubu otevřete, nevyndavejte jej hned, ale s pootevřenými dvířky nechte ještě 10 min. v troubě. Cheesecake nechte vychladnout, nejdříve ve formě, pak v lednici.

Fešák

K lusku: lusk podélně nařízněte, zrníčka vydlábněte a dejte do směsi. Zbylý lusk nevyhazujte, byla by to škoda a přidejte třeba do domácího svařáku. Vynikající!