Udály, udály se věci,
pták šel na let se dát.
Teď umlčet bolestný pocit,
chce nejhůře tě sát.
Prázdná, tak prázdná je klec,
prázdné je všechno v ní!
Nic nikde, žádná už věc,
víc ji nevyprázdní.
Probuzení včera pozdní bylo,
v ptáčka duše se proměnila.
Jít za ním, to jediné snad zbylo.
Ty ses bohužel nezměnila.
...
Tato báseň je věnována všem, kteří chápou a především těm, kterých se to týká.
Žádné komentáře:
Okomentovat